Olivový ráj

Olivový háj na PaguMilujete olivy a jídla bez nich nebo bez olivového oleje si neumíte představit? A věděli jste, že světově ojedinělý olivový háj – tedy spíše ráj – máte jen pár set kilometrů od domova v Chorvatsku na ostrově Pag?

Vyrážíme na chorvatský ostrov Pag

Tak třeba já jsem to nevěděla vůbec. Když jsme s holkama vyrážely na dámskou jízdu do Novalji, o nedalekém olivovém území jsme neměly ani tucha. Náš program týdne byl jasný: válečka na chorvatské pláži, popíjení lahodných moků, pojídání mořských potvor a podobně náročné aktivity. Nicméně hned první den nás průvodce seznámil s tím, co vše je možné na Pagu vidět, ochutnat, zažít nebo vyzkoušet. A toho se holky chytly okamžitě. Výlet za olivami byl domluven dřív, než jsem se stihla nadechnout a vyjádřit svůj nesouhlas. Na rozdíl od nich jsem totiž ještě stále „nepolíbená“.

Olivy mi nikdy nechutnaly

Každý rok jsem zkusila jednu sezobnout, jestli tedy už konečně nastal můj čas, ale evidentně nenastal. Pořád stejně zvláštní chuť – v mém případě tedy nechuť. Okolí mě uklidňovalo, že můj čas přijde, ale 30 mi bylo dávno a stále nic. Možná jsem vůči té prazvláštní nahořklé chuti až příliš odolná. Kdo ví. Co ale vím, je, že jsem v našem kruhu rodinném i mezi přáteli poslední, komu olivy ještě stále nezachutnaly. Nikdo mi to samozřejmě nevyčítá, protože to znamená, že bude o jeden hladový krk na tuto dobrotu na každé akci či oslavě méně.

Olivovníky na Pagu – památka UNESCO

Jenže holky milují olivy a tohle místo má na ně dokonce UNESCO „razítko“. Partu jsem trhat nechtěla a s jejich příslibem, že to bude bezva výlet, jsme se v polovině týdne vydaly na severní cíp ostrova. Že půjde o nezapomenutelný zážitek, bylo jasné již po prvních faktických informacích, kterými nás průvodce Radek zahrnul. Na ploše 24 hektarů roste a plodí na 80 000 olivovníků. Mnohé jsou starší než 1000 let a na naší planetě jsou už jen dvě země, které se mohou pyšnit obdobným unikátem – Izrael a Řecko.

Kde se olivovníky nachází?

Asi po 10 kilometrech od Novalji stavíme u planých olivovníků. Radek nám ukazuje, jak se poznají – jsou menší a mají rovné, tenké větve. Je jich v této oblasti asi 1500 a právě tyto jsou součástí chráněné rezervace. Po ujetí dalších 16 kilometrů jsme se přiblížili k vesnici Lun a zaparkovali u nově zbudovaného informačního centra. Novotou tu zářilo úplně všechno. Dostali jsme letáčky a vyrazili po kamenné stezce za krásami místního olivového háje.

Krása olivového háje

Olivovníky, Pag, ChorvatskoJiž po několika málo metrech na nás dýchla atmosféra výjimečného místa. Stromy obsypané ještě nezralými olivami se tu tyčily do výšky několika metrů. Některé prý dosahují vzrůstu srovnatelného s patrovým domem a při sklizni je na ně potřeba až 6 metrů dlouhý žebřík. Většina olivovníků je zvláště pokroucená a deformovaná. Roztodivné tvary jsou způsobeny především silnými větry. Ale podíl na tom má i kamenité podloží, se kterým se kořeny stromů doslova perou a proplétají.

Nejstarší olivovník na světě

Netrvalo dlouho a došly jsme k nejstaršímu olivovníku na ostrově Pag. Odhad vědců zní 1600 let. Neskutečné! Aby se strom dal obejmout, je zapotřebí 9 lidí. Ptáme se Radka na prapodivné barevné značení stromů. S odpovědí neváhá a vysvětluje nám, že cenné jsou stromy, nikoli půda. Rodiny a vlastníci mají tedy označené své stromy, které se dědí po generace – třeba jako věno. První kvalitní plody se totiž dají sklízet nejdříve po 10 letech.

Malebná lisovna olivového oleje

Náš průvodce je formát. Domluvil nám u místního domorodce, že můžeme nahlédnout do jeho lisovny. Vysvětluje nám, jak se vše zpracovává, kolik kil oliv je třeba na výrobu litru olivového oleje, ale hlavně přichází s lahví a degustačními panáky. Když nám lije do skleniček olivový olej tak, jak si doma naléváme slivovici, tak se po sobě poněkud rozpačitě díváme. Nespletl si olej třeba s rakijí? Vrtá mi hlavou. Ale nespletl. Ví dobře, co dělá. Nabádá nás ať se nebojíme a ochutnáme, že jde o velice výjimečný olivový olej, ve kterém jsou přidány dvě důležité ingredience, a jestli prý poznáme které. Kynu holkám, ať chutnají, jelikož ony jsou ty odbornice.

Lisování olivového oleje na PaguKatka okamžitě vykřikuje: „Bazalka, cítím bazalku!“ Pán domu přikyvuje a chválí ji. Nicméně ani ona ani Iva nemohou přijít na to, co je ta druhá chuť. Nedá mi a to a říkám si, že kde jinde zkusit něco olivového než u nejkvalitnějšího zdroje. Dle rady do sebe panáka oleje nekopnu jako vodu, ale nechávám jen jemně sklouznout do krku. Příjemně to pálí a opravdu cítím bazalku. Chutná to skvěle. Nikdy by mě nenapadlo, že olej může vůbec chutnat. A pak mě to trkne. Rajče, je to rajče, ta druhá ingredience. Volám na pana domácího: „Tomato, tomato.“ Významně nadzvedne obočí a téměř se ukloní. Prý není mnoho těch, co na to rajče přijdou, a že je vidět, že moje chuťové buňky se nenechají hned tak ošálit. Hrdostí se pnu k výšinám a žádám si za odměnu ochutnávku místní olivy v nálevu. Když mi nezachutnají teď a tady, tak už nikdy. Je famózní! Příjemná hořkoslaná zvláštní svěží lehce trpká chuť. To je ono, konečně jsem to zlomila! Už vím, co na těch olivách všichni mají.

Olivový olej nad zlato

Vytahujeme peněženky a prosíme pana průvodce, aby panu domácímu přeložil, že bychom chtěly každá aspoň tři oleje a také naložené olivy. A teď se teprve ukazuje, na jakou vzácnost jsme narazily. Pan domácí totiž omluvně kývá hlavou a zvedá ramena. Sám má málo. Místní totiž především musí zásobit sebe a pak až prodávají. Jeho úroda sice byla malá, ale kvalitní, a tak to, co měl na prodej, je dávno pryč. Zklamaně děkujeme alespoň za prohlídku lisu a ochutnávku a míříme k autu. Než nasedneme, doběhne nás se 3 lahvemi, na kterých jsou ručně malované etikety. Za ten chuťový skvost si od nás bere směšných pár kun, div mu peníze nemusíme cpát násilím. V obchodě bychom takovou kvalitu nesehnaly, anebo by byla dovážená kdo ví odkud a hlavně by stála nehorázné peníze.

Po cestě do Novalji chováme lahve v náručí jako malé děti. Jsou to naše poklady a už se všechny těšíme, až budeme doma vyprávět o našem olivovém dobrodružství. Na světě je tak krásně, když člověk potká lidi, kteří mají úsměv na tváři a srdce na dlani.

PS: Olej doma samozřejmě nevydržel příliš dlouho ani jedné z nás. Doslova se po něm zaprášilo. Ale lahve s krásnou etiketou máme schované na památku.